|
|
The Problem of Regional Identity in Vorpommern.
ALMS, Judith Marie
The thesis assesses the influence of a regional development project on regional identity and vice versa. It is carried out on a project in the historic region Vorpommern in the north-east of Germany. The concept of regional identity by Anssi Palais is adopted. The qualitative case study on a development project in the district Peenetal/Loitz works with methods of grounded theory.
|
|
|
Proměny životního stylu na venkově od první republiky po současnost - případová studie
Ulrichová, Eva ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Majerová, Věra (oponent)
Diplomová práce "Proměny životního stylu na venkově od první republiky po současnost" je případovou studií přinášející informace o proměnách životního stylu v posledních 90-ti letech ve vesnici Závišice a o příčinách těchto proměn. Nejpodstatnější změnou ovlivňující všechny ostatní je odklon od zemědělství jako hlavního způsobu obživy. Nejpůsobivějšími procesy způsobujícími změny životního stylu venkovského obyvatelstva ve sledovaném období byla kolektivizace, socializace, centralizace a transformace po roce 1989. Obsahově nejrozsáhlejší jsou v textu analýzy proměny zvyků, tradic, způsobu obživy a trávení volného času, dětských her a povinností, školní docházky, stravování, oblékání, bydlení, změna přístupu k výchově dětí, slavení náboženských, rodinných či světských svátků, proměna spolků a zájmových skupin. Diplomová práce se na tuto problematiku dívá z mnoha úhlů pohledu, některé závěry zobecňuje a vytváří tak komplexní vhled do životního stylu obyvatel českého venkova v posledním století. Informace jsou čerpány z výpovědí pamětníků, psaných dobových materiálů (obecních, školních a rodinných kronik, osobních pamětí, novin) a z relevantní odborné literatury. Klíčová slova: životní styl, český venkov, sociologie venkova a zemědělství
|
|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
|
|
Proměny životního stylu na venkově od první republiky po současnost - případová studie
Ulrichová, Eva ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Majerová, Věra (oponent)
Diplomová práce "Proměny životního stylu na venkově od první republiky po současnost" je případovou studií přinášející informace o proměnách životního stylu v posledních 90-ti letech ve vesnici Závišice a o příčinách těchto proměn. Nejpodstatnější změnou ovlivňující všechny ostatní je odklon od zemědělství jako hlavního způsobu obživy. Nejpůsobivějšími procesy způsobujícími změny životního stylu venkovského obyvatelstva ve sledovaném období byla kolektivizace, socializace, centralizace a transformace po roce 1989. Obsahově nejrozsáhlejší jsou v textu analýzy proměny zvyků, tradic, způsobu obživy a trávení volného času, dětských her a povinností, školní docházky, stravování, oblékání, bydlení, změna přístupu k výchově dětí, slavení náboženských, rodinných či světských svátků, proměna spolků a zájmových skupin. Diplomová práce se na tuto problematiku dívá z mnoha úhlů pohledu, některé závěry zobecňuje a vytváří tak komplexní vhled do životního stylu obyvatel českého venkova v posledním století. Informace jsou čerpány z výpovědí pamětníků, psaných dobových materiálů (obecních, školních a rodinných kronik, osobních pamětí, novin) a z relevantní odborné literatury. Klíčová slova: životní styl, český venkov, sociologie venkova a zemědělství
|
|
| |
|
|
PROGRAM OBNOVY VESNICE DOBEV, OKRES PÍSEK
PELECHOVÁ, Jitka
Tato bakalářské práce se zabývá Programem obnovy vesnice Dobev u Písku - podklady pro tento program, názory na tento program a tvorbou tohoto programu. Úvodní část bakalářské práce se zabývá historickou, fyzicko-geografickou a sociálně-geografickou charakteristikou území obce Dobev. Další část je věnována rozboru literatury zabývající se obnovou venkova a literaturou obsahující informace o řešeném území. Důležité byly také internetové zdroje věnující se řešenému území, zásadní byly informace obsažené v různých územně plánovacích a územně rozvojových podkladech a dokumentech. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na sběr námětů získaných z rozhovorů s místními experty, z dotazníkového průzkumu mezi obyvateli v obci Dobev, i ze zkušeností a z terénního průzkumu autorky práce. Výsledkem je seznam realizovatelných akcí Programu obnovy vesnice Dobev.
|
|
| |
|
|
Možnosti a problémy zachování venkovských sídel ve struktuře osídlení
Tučková, Dana ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá především vymezením venkova v České republice, jeho charakteristikou, historickým vývojem, stylem života na venkově a především jeho sociálními aspekty, který je přeci jen odlišný od městského, i když se rozdíly pomalu stírají. Jsou zde zkoumány životní podmínky venkovského obyvatelstva a srovnány s podmínkami ve městech a nastíněny základní problémy, se kterými se venkov u nás potýká a souvislosti, které mají vliv na stabilizaci venkovského obyvatelstva a udržení ekonomické funkce vesnice. Po roce 1989 dochází k významné změně vlastnické struktury venkova a zemědělství, klesá zaměstnanost v zemědělské prvovýrobě, roste nezaměstnanost, mění se nabídka pracovních příležitostí i způsob života na venkově. Venkovská obec se stává relativně samostatným subjektem, a roste význam obecního zastupitelstva. Sociální struktura venkova je tvořena ekonomicky aktivním obyvatelstvem, mladými lidmi a především seniory, jejichž počet v poslední době poměrně výrazně roste. Předpokladem dlouhodobé perspektivy je možnost vhodného zaměstnání a dostupnost kvalitního vzdělání pro děti. Senioři zase potřebují přístupnou a kvalitní sociální a lékařskou péči. Informace, které jsou zde presentované, jsou čerpány především z výsledků výzkumů Sociologické laboratoře České zemědělské univerzity v Praze, která je zaměřena na sociologii venkova
|
host ::
RSS.